Hlavní stránka‎ > ‎

Reporty z proběhlých akcí


Newbie Weekend by EGEA Praha (9.–11.11.2018)

přidáno: 19. 11. 2018 15:32, autor: EGEA Praha

Každoročne sa pre nových členov Egey ogranizujú newbie eventy na spoznanie tejto organizácie a jej možností. Jeden z týchto eventov sa konal aj v Prahe 9.-11.11 2018.

V nedeľu sme sa všetci stretli okolo dvanástej na Prírodovedeckej fakulte Karlovej Univerzity v Prahe. Program začal tým, že sme sa presunuli k malému amfiteátru, neďaleko fakulty, kde sme hrali zoznamovacie hry, ktoré poslúžili okrem naučenia sa mien aj na zahriatie sa, keďže už bolo vonku trochu chladnejšie. Potom sme sa vrátili na fakultu, kde sme sa naobedovali. Počas celého víkendu nám výborne varila Egea Praha, čo bolo veľmi obdivuhodné, keďže nás bolo vyše 30. Po obede sme mali prvú prezentáciu, kde nám priblížili štruktúru organizácie jej najvyšší členovia, kde nechýbal ani prezident, či viceprezident. Potom sme sa vydali na mini city tour. Prechádzali sme okolo Tancujúceho domu, popri Vltave až k Vyšehradu, kde sme mali krásny výhľad na večerné mesto. Po návrate nás čakala večera o ktorú sa, ako som už spomínal, postarali členovia Pražskej entity. Večer sme ešte išli do jednej hospúdky vyskúšať miestne dobroty, a potom  sme sa vrátili na ubytovanie do hostela Artharmony. Bolo netradične ladené, človek sa v ňom cítil ako by bol niekde v prírode a nie uprostred hlavného mesta.

Druhý deň ráno nás čakali delikátne raňajky. Plné taniere výborných palaciniek. Myslím, že všetci boli maximálne spokojní a najedení. Nasledovali ďalšie prednášky, ktoré nás čím ďalej tým viac vťahovali do fungovania Egey. Miestami boli prestávky spestrené spoločnými tancami na prebratie sa 😊 Poobede sme si ešte vypočuli prednášku o tom, ako efektívne využívať svoj čas, a potom sme sa vydali na už očakávanú city tour. Nebola to iba taká obyčajná tour, pretože bola organizovaná formou hry. Rozdelili sme sa na niekoľko tímov, kde každý tím dostal mapu. Boli na nej vyznačené body s popisom kam sa máme dostať. Podstatou hry bolo postupovať po trase na mape od jedného bodu k druhému. Na každom bode sa nachádzala nejaká zaujímavosť, historická budova, alebo aj John Lennon´s wall. Bol to veľmi dobrý nápad, ako zaujímavým a hlavne tímovým spôsobom preskúmať toto mesto. Na konci boli síce trochu problémy, pretože sme nestíhali na večeru, a tak sa musela presunúť zo siedmej na ôsmu hodinu. O to viacej nám ale chutilo, keď sme sa vrátili. Po večeri sme sa vydali na prekvapenie víkendu, procházku okolo Vltavy. Po návrate sme sa vnútri zohrievali a bližšie spoznávali, nechýbali ani tradičné tance.

Ďalší a posledný deň sme začali raňajkami. Po raňajkách sme mali diskusiu s Jakubom Růžičkom o lowcostovom cestovaní. Každý sme porozprávali o cestovaní v našej krajine, čo je výhodné, čomu sa vyhnúť. Napísali sme si na tabuľu užitočné internetové stránky o doprave v každej krajine. Považujem to za veľmi užitočné, lebo málokedy sú tie najpodstatnejšie veci niekde inde ako na oficiálnej stránke.

Na záver sme sa ešte naobedovali a čakala nás už iba zatváracia ceremónia, pri ktorej sme všetci dostali certifikát o absolvovaní Newbie víkendu.

Týmto sa chcem poďakovať Pražskej entite za zorganizovanie úžasnej akcie, ktorá nám všetkým dala veľmi veľa skúseností a možnosť bližšie spoznať celú Egeu, a tak isto aj veľa nových kontaktov po celej Európe. Predovšetkým sa chcem ale poďakovať za obrovskú obetu pri varení a staraní sa o to aby sme my účastníci mali čo vložiť do úst.

Už mi neostáva iné iba tešiť sa na ďalšiu Egea akciu 😊


Ondrej Hudák, I.ročník, Universita Komenského v Bratislavě (EGEA Bratislava)


(odkaz na fotogalerii zde)

fotky: Daniela Kebertová

Report z CZ-SK víkendu (25.–28.10.2018)

přidáno: 6. 11. 2018 9:11, autor: EGEA Praha   [ aktualizováno 6. 11. 2018 9:42 ]

Už se téměř stalo tradicí, že se na podzim sejdou české a slovenské entity.  Organizace čtvrtého Československého team-buildingového víkendu se tentokrát ujala EGEA Olomouc a za místo konání vybrali Olomoučtí malebnou obec Horní Lipová na rozhraní Jeseníků a Rychlebských hor. Počasí sice nebylo o čtvrtém říjnovém víkendu úplně ideální a dokonce jsme kvůli vytrvalému dešti museli zrušit celodenní horskou túru, ale s tím se holt v podzimním termínu nedá nic dělat.

Ve čtvrtek večer jsme se všichni postupně sešli na chatě a po přivítání a organizačním proslovu jsme vyslechli vcelku zajímavou přednášku od Mgr. Jindřicha Chlapka na téma kůrovcové kalamity v CHKO Jeseníky. Téma je to velmi aktuální a i trochu kontroverzní, neboť se zde potkávají zájmy hospodářské s těmi ochrannými (přece jen se jedná o území CHKO, které slouží primárně k ochraně přirozené přírody a krajiny a kůrovec jakkoliv přemnožený je jen přirozenou disturbancí). Po přednášce následovaly přípravy na Culture Fair a poté jsme se do připravených tradičních pochutin a nápojů mohli pustit. Na stolech nechyběly díky jisté mezinárodnosti účastníků třeba polské karamelky „krówky“, tirolský špek, vídeňské sušenky Manner nebo německý apfelwein.

Druhý den byla na programu exkurze do pivovaru Holba v Hanušovicích a odpoledne výlet do Jeseníku (města). O dopravu se postaralo veřejné vlakové spojení, a tak není divu, že jsme se krásnou podzimní krajinou mohli kochat na 25km malebné horské trati celé tři čtvrtě hodiny. Pivovarem nás ve dvou skupinách provedli bývalí zaměstnanci pivovaru a tak jsme kromě popisu výroby a souvislostí slyšeli i veselé historky a životní příběhy. Po obědě v pivovarské restauraci jsme si prošli Hanušovice a vydali se směrem zpět a ještě dál do Jeseníku. V Jeseníku jsme zamířili na náměstí, do informačního centra a pak i do místní bývalé tvrze, ale tamější výstavu jsme již bohužel nestihli. Po návratu na chatu a večeři jsme volné chvíle do začátku večerního programu trávili ping-pongem, kulečníkem a stolními hrami. Večer jsme strávili hraním pub quizu, který po náročném souboji vyhrál tým vzdávající hold Zdeně Novotné s názvem Bába pod kořenem.

Na sobotním programu se déšť podepsal nejvíce, a tak jsme se místo plánovaného celodenního výstupu na Šerák (výšková kóta, nikoliv ležák z hanušovického pivovaru) vydali do Lesního baru, kouzelného samoobslužného bufetu v místních lesích. Několikakilometrový výšlap po místy příkré lesní cestě sice nebyl procházkou růžovým sadem, ale místní kremrole, vuřty z ohně, chlazené nápoje nebo tatranky všem zase dodaly spotřebovanou energii. Odpoledne jsme pak trávili procházkami po okolí (pokud zrovna nepršelo), hraním stolních her, ping-pongem a kulečníkem. Večer pak následovalo tradiční sportovně-společenské klání v podobě BDC. Oficiální soutěžní část sice trochu utrpěla nedostatkem soutěžících (vytvořeny byly pouze tři čtyřčlenné týmy), o to vyhecovanější byly následné mimo-soutěžní souboje, kdy se mimo jiné podařilo entitnímu týmu EGEA Praha ukořistit velmi cenný skalp kolegů z EGEA Brno!!! :)

Nedělnímu programu dominovalo odpočívání po náročném večerním sportovně-společenském výkonu, smutné loučení a odjezdy. Díky EGEA Olomouc a všem jejím členům za skvělou organizaci a těšíme se za rok kdesi mezi Prahou a Vídní :)

-Jakub Růžička, NKARTG II. ročník

(odkaz na fotogalerii zde)

fotky v článku: Daniela Kebertová

Exchange s Mariborem part II. (18.–23.8.2018)

přidáno: 6. 11. 2018 8:59, autor: EGEA Praha   [ aktualizováno 6. 11. 2018 9:48 ]

Ve dnech 18. až 23. srpna se uskutečnila druhá část exchange s Mariborem. Naše pražská výprava se do Mariboru přesunovala postupně. Část skupiny se do Slovinska vypravila dřív a poznávala krásy tamní přírody v rámci vlastního programu, část přijela přímo na smluvený termín a Milan se s námi potkal druhý den v Lublani.

Po klidné noční cestě autobusem nás ráno na mariborském nádraží vyzvedly místní Egeačky a vyrazili jsme na další, zhruba dvouhodinovou, cestu směrem k Bledskému jezeru, kde jsme se sešli se zbytkem výpravy. Prošli jsme se kolem Bledského jezera, které je díky svému pitoresknímu vzhledu známe z pohledů a velmi turisticky vyhledávané, a abychom se vyhnuli návalům turistů, vyšlápli jsme na vyhlídku, kde se nám naskytnul úplně jiný výhled.

Odpoledne jsme v návštěvě jezer pokračovali do Triglavského národní parku a podívali se k jezeru Bohinj, kde jsme se po náročném a slunečném dni mohli vykoupat. Posledním bodem prvního dne byl výšlap k Savickému vodopádu, který jsme měli možnost stihnout obdivovat před přívalem dalších skupin.

Druhý den jsme pokračovali do Lublaně, kde se k nám přidal Milan a už všichni společně jsme mohli poznávat kulturní a architektonické krásy města. Prošli jsme se autonomním sociálním centrem Metelkova, přešli přes Dračí most a navštívili Lublaňský hrad, kde se nám naskytnul výhled na celé město. Před odjezdem jsme si užili pinknik v městském parku Tivoli. Cestou do Mariboru jsme se ještě zastavili u pivní fontány v Žalci, kde jsme měli možnost ochutnat lokální pivní speciály včetně zeleného piva.

Po noci strávené v Mariboru jsme se vydali do vinice u města Lendava, poblíž slovinsko-chorvatsko-maďarského pomezí. V okolí našeho ubytování jsme se vydali na nejvyšší rozhlednu Vinarium, ze které je výhled nejen do slovinských vinic, ale také do Maďarska, Rakouska a Chorvatska. Odpoledne jsme strávili příjemnými venkovními aktivitami, ochutnáváním vín a procházkami po okolí.

 

Další den už jsme pokračovali zpět do Mariboru. V Mariboru jsme se prošli po historickém centru města, kde jsme navštívili muzeum The Old Vine House, které mapuje historii nejstaršího vinného, stále plodícího keře, Stara trta, na světe (400 let). Den jsme zakončili výšlapem na vrch Kalvarija (375 m n. m.), ke kterému vede 455 schodů.

Předposlední den naše výprava strávila výletem po rašeliništích s dalšími členkami mariborské EGEA, kterého jsem se bohužel neúčastnila. Z pořízených fotografií ale usuzuji, že se jim výlet líbíl 😊 .

Po návratu jsme už zase společně stihli ještě procházku po zbylých, neprobádaných koutech Mariboru, jejíž součástí byla ochutnávka zmrzlin a nákupy.

Poslední den ráno jsme byli odvezeni na autobusové nádraží, na kterém s námi naši mariborští kamarádi čekali na autobus, který byl přes hodinu zpožděný. Zpáteční cesta byla rychlá, příjemná a veselá.

EGEA Maribor pro nás připravila skvělý program s tím nej, co Slovinsko nabízí a my jsme rádi, že jsme se ho mohli zúčastnit a velmi si to s nimi užít.

Sim Klinkovská, II.ročník BGEKA

(odkaz na fotogalerii zde)

foto v článku: Jakub Růžička, Daniela Kebertová

Scientific Conference 2018 (6.–10.9.2018)

přidáno: 31. 10. 2018 14:22, autor: EGEA Praha   [ aktualizováno 31. 10. 2018 15:09 ]

V září letošního roku byl SciCon v režii EGEA Brno, jehož zahájení a první workshop se konaly nedaleko od Pradědu. Protože mne zaujalo téma konference, lákala mne vidina setkat se s doktorem Nývltem (pán uprostřed na fotce) a v neposlední řadě jsou členové brněnské entity dost sympatičtí, rozhodla jsem se zúčastnit. Mou touhu po poznání polárních oblastí sdíleli i další tři členové EGEA Praha, a to Danča, Milan a Míra. Abychom se cestou nenudili a naučili se pár ruských frází, vzali jsme v Praze do party ještě Dariu z Petrohradu, a vyrazili na cestu.

Ačkoli se může zdát, že ze všech zúčastněných evropských entit je ta pražská Jeseníkům nejblíže, dorazili jsme jako poslední a málem tak zmeškali večeři. Naštěstí vše dobře dopadlo a my stačili přijít včas na zahajovací seanci, kde nám byli představeni vedoucí exkurzí a workshopů, a tak jsme se rovnou mohli začít těšit, co nám další dny přinesou.

Druhý den po zahájení byl v plánu první celodenní workshop, kdy jsme se, rozděleni podle našich zájmů, vydali do přírody sbírat vzorky či měřit počasí (= něco spojené s meteorologií, každopádně s sebou měli štafle). Naše skupina měla skvělou vedoucí Báru, od které jsme se dozvěděli moc zajímavé informace z její výpravy na Mendelovu polární stanici na Antarktidě. Ačkoli nesnáším zimu, moc jsem jí ten zážitek záviděla. Nasbírali jsme hodně vzorků řas, sinic a dalších podobných malých havětí (bohužel jsem demograf, tak tomu nerozumím, ale sběr i celý proces byl moc zajímavý i pro laika v této oblasti), které Bára uložila k sobě s tím, že v neděli všechno prozkoumáme pod mikroskopem během workshopů k tomu určených. Chvíli jsem si myslela, že k žádnému dalšímu workshop nedojde, protože cizinci nebyli zrovna zvyklí na české turistické tempo, takže jsme šli 6 kilometrů asi 6 hodin, což je i na mě dost dlouhé. Ovšem lákala nás vidina návštěvy lázeňského městečka Karlova Studánka. A také jsme chtěli stihnout autobus, který nás měl dovézt zpět do hotelu, tak jsme ke konci poměrně zrychlili. Po návratu nás čekala večeře a přesun do Brna, kde na nás čekal piknik v parku.

Následující den, tedy v sobotu, nás čekaly přednášky, a poté praktický workshop podle naší volby. S Dančou jsme šly měřit tok v řece, kde nám byly odborníky představeny různé metody měření, a dokonce jsme si mohly vyzkoušet moc hezké gumáky.

Poté následovala další neméně zábavná část programu, a to City tour, která měla za cíl seznámit nás s Brnem. Měli jsme opět v náhodně vylosovaných skupinkách plnit úkoly a navštívit různá místa zakreslená v mapě. Ačkoli by se opět mohlo zdát, že budou mít Češi výhodu, musím podotknout, že jsem byla před tím v Brně pouze jednou, takže jsem mohla v očích mých spoluhledačů dalších nápověd vyčíst mírné zklamání, protože očekávali ve hře nějakou výhodu, nicméně k nim byl přiřazen někdo jako já. Do té doby jsem například netušila, co je Zelňák. Ale zrovna v sobotu na něm byl festival piva, takže skupinová nálada byla opět v pozitivním duchu. Cílem bylo najít restauraci, kde na nás čekala svíčková, takže bylo rozhodně na co se těšit. Ovšem ne každý věděl, o co jde, protože vysvětlit cizincům, co je vlastně svíčková, není vždy úplně jednoduché. No a večer byl v plánu kvíz o česku, takže jsem měla šanci se opět poučit!

V neděli přišly na řadu mikroskopy a zjišťování, co jsme to vlastně nasbírali za vzorky. Ačkoli tomu nerozumím, jak jsem už avizovala, musím říci, že celý ten den v laborce byl hrozně zajímavý. Nikdy bych nevěřila jaké všechny male potvůrky mohou žít ve vodě. Tím naznačuji, že nedoporučuji pít z horských potůčků, pokud s sebou zrovna nemáte mikroskop pro kontrolu.

Můj dojem z celé akce je naprosto skvělý, organizace byla parádní, a hlavně oceňuji množství jídla! Konference byla opravdu vědecká, mnoho odborníků si udělalo čas, aby nám mohli předat své poznatky a zkušenosti, a my měli tu čest si vyzkoušet spoustu praktických věcí. Navíc nechyběl ani zábavný večerní program, takže akce byla hezky vyvážená. 😊


Tery Černá


(autorka fotek: Daniela Kebertová)

Další fotky můžete nalézt ve fotogalerii zde.

WRC 2018 (4.–8.4.)

přidáno: 27. 9. 2018 7:11, autor: EGEA Praha   [ aktualizováno 27. 9. 2018 7:19 ]

Kongres západoevropského regionu proběhl letos netradičně v samém srdci města, konkrétně v

bruselské čtvrti Molenbeek. Naše výprava, sestávající se ze tří členů EGEA Praha (Vítek, Ondraa já),

jedné členky EGEA Brno (Káťa) a jedné členky EGEA Tartu (Merli) nastoupila ve středu brzo ráno na

letišti Václava Havla do letadla jedné nejmenované nízkonákladové aerolinky a po krátkém letu jsme

se ocitli v belgickém městě Charleroi, které nám svojí relativní zaostalostí poskytlo krásný kontrast

k bohatému Bruselu. Na místo konání jsme dále pokračovali vlakem.

 

Po Zahajovacím ceremoniálu a newbie area jsme se přesunuli do našeho hostelu v Molenbeeku

(nesmírně zajímavá čtvrť), povečeřeli a následoval Belgian evening spojený s procházkou nočním

Bruselem. Workshopy se konaly ve čtvrtek a v sobotu dopoledne - Já jsem se zúčastnil workshopu

“Zero Waste: Possible in EGEA?” a další témata byla “Cycling for Sustainibility - Bike - Highways

Connecting Regions”, “One city - many faces”, “Living with difference: building an everyday

multiculture”, “Living barrier-free together - inclusive city planning strategies” a “Mobilising Europe”.

Zatímco čtvrteční odpoledne bylo vyhrazeno kombinaci trainingů, regional a EGEA fairs. Trainingy

měly opět svá témata a to konkrétně “Don't get stressed - get creative: how to stop procrastinating”,

“Building stories together - how to get from small talk to deep talk”, “Giving and receiving feedback -

the right way”, “Personal change management”, “Activism in urban planning”, Creativity - outside the

box, into the kaleidoscope” a oblíbený “The Geography of Beer - a training all about the wonders of

beer World”. Večer následovala Cultural fair.

V pátek nás čekaly exkurze, v nabídce byla tato témata: “Political excursion: European quarter and

the 'street of Law’ (Brusel)”, “National Geographic Institute and a walk in the forest of Brussels”,

“Exploring the transborder landscapes in the 'Flanders Fields’”, “Antwerp: city and port - a world trip”,

“Ghent: a medieval center in a contemporary context”, “Geological day excursion: Durbuy anticline

and the Ninglinspo river valley”. Já jsem navštívil národní geografický institut a Bruselský les. V NGI

jsme se dozvěděli spoustu věcí o historii geografie v Belgii a specifických problémech místní

kartografie a místní les nás překvapil svojí rozlohou a tím, že do jeho rozvoje bylo v posledních více

než 200 letech zasahováno v minimální míře. Po návratu na hostel jsme chvíli odpočívali a

připravovali jsme se na Carnival evening.

 

Sobota začala pokračováním našich workshopů jejich prezentací zbývajícím skupinám v hlavním

lobby našeho hostelu. Odpoledne se konal regional meeting, což dalo nám, jako účastníkům z jiného

regionu příležitost prohlédnout si Brusel na vlastní pěst nebo “hang out” s ostatními u

pingpongového stolu. Poté už se konala Closing ceremony (vždyť jsme sotva přijeli :( ) a večer

tradiční BDC.

V neděli jsme ještě trochu procházeli Brusel, odebrali se na nádraží a zase odjeli do Charleroi, odkud

jsme přiletěli pozdě v noci domů.

Můj první kongres a přímo v centru Bruselu! Byla to paráda, vše bylo krásně zorganizováno a skvěle

se povedlo. Skvělá možnost setkat se s novými geografy a jejich kulturami. Můj report se mírně

zdržel a s tím souvisí moje závěrečná myšlenka – už nikdy nejedu na žádnou akci, ze které bych měl

psát report :D (CPs vědí, kolikrát mi to museli připomínat).

 

Kuba Dvořák



(Autorky fotek: Sanna Kujala and Jean Cosyn – více na oficiální fotogelarii EGEA Europe)

ZOZNAMOVÁK II. ročník (29. – 30.8.2018)

přidáno: 6. 9. 2018 12:39, autor: EGEA Praha   [ aktualizováno 6. 9. 2018 12:52 ]

Po úspešnom minuloročnom prvom ročníku vítania prvákov členmi EGEA Praha sme sa rozhodli v tom pokračovať a zorganizovať udalosť znova. Všetko to začalo v Horním Poříčí okolo obeda, kde sme sa všetci z orga teamu zišli a narýchlo dojednávali posledné detaily našeho eventu. Opierali sme sa o skúsenosti z minulého roka a navyše nám tentoraz prialo aj počasie.

Skupinku odvážlivcov, ktorí sa prihlásili na náš predĺžený zoznamovák, sme eskortovali bokom, kým ostatní odchádzali busom do neznáma. Prvákov sme rozdelili do štyroch skupín a rozdali sme im mapy. Cieľ bol jasný. Dostať sa z Horného Poříčí do Katovic a cestou splniť úlohy na stanoviskách, či už fyzického alebo psychického charakteru. Skupinky sme štartovali v intervaloch 15 minút a každý z nás sa vydal na to stanovisko, kde zorganizoval úlohu pre prvákov. Klamal by som, ak by som napísal, že všetko išlo podľa plánu. Ale ak si starena privlastňuje cestu značenú na mapy.cz za svoju vlastnú, tak s tým človek moc nepohne. Simča sa podvolila, zaradila na aute spiatočku, ale našťastie zbieranie šišiek sa dalo posunúť na inú lokalitu a Kuba svoju úlohu zvládol perfektne. Ďalšie stanovisko bolo o vedomostiach, kde prváci museli napríklad rozoznať vlajky štátov. To celé riadil Milan a s prehľadom si poradil. Kačka zas na svojom stanovisku organizovala hru monštrum. Neviem prečo, ale z tejto hry boli poniektorí súťažiaci špinaví. Na ďalšom stanovisku boli zas problémy s balónikmi v tvare srdca, ktoré nešlo nafúkať a kompresor sme po ruke nemali. Adéla sa však vynašla a po rokoch praxe v táboroch zišla k rieke a vymyslela hru s prenášaním kelímkov s vodou od rieky na lúku. Súťažiaci však nesmeli pri prenose držať kelímky v rukách a museli sa nejako vynájsť. Špinaví a zmočení prváci sa presunuli na posledné stanovisko, ktoré bolo už pri kempe v Katoviciach. Tu museli na seba navliecť čo najviac kusov oblečenia. Túto hru zas mala na starosti Danča. Ja osobne som pomáhal so štartom skupín a následne Adéle s kelímkami.

Všetci prváci dorazili, my sme z jednotlivých stanovišť spočítali body a vyrazili sme do kempu, kde sme rozostavali stany a pripravili oheň a jedlo. Večer sa niesol v znamení zoznamovania sa, hier či rád do študia, ktoré pomôžu prvákom nakopnúť sa do akademického roka. Samozrejme, prišlo aj na predstavenie organizácie EGEA, t.z. kto sme, čo robíme a aké sú naše ciele. Neskoro v noci prišiel rad na vyhlásenie výsledkov súťaže a na pasovanie prvákov za študentov tradične netradičným spôsobom. Na druhý deň ráno sme sa všetci rozlúčili a rozišli.

Hry na stanoviskách boli určené tak, aby prvákov mentálne pripravili na školu zábavnou formou a pomohli odkryť ich skrytý potenciál. Cieľom bolo ukázať, že vysoká škola nie je len o tom prísť na prednášku či cvičenie. Je to aj o tom dozvedieť sa niečo navyše, spoznať nových ľudí, navštevovať nové krajiny, spoznávať nové kultúry či zdokonaľovať cudzie jazyky. To všetko ponúka náš študentský spolok, ktorého súčasťou môže byť každý z vás!

Dávid Klesík

(TADY fotky z akce)

Exchange s Charkovem 2.část

přidáno: 9. 7. 2018 11:42, autor: EGEA Praha   [ aktualizováno 13. 7. 2018 3:14 ]

V termínu od 26.6. do 1.7. se naše entita účastnila druhé části výměnného pobytu s entitou z Charkova. Tentokrát jsme se my vydali do Charkova, poté co děvčata z Ukrajiny u nás byla v listopadu minulého roku. Kvůli nedostatku času, ať už kvůli práci, či jiným povinnostem, jsme nakonec odcestovali jen čtyři. Jelikož Charkovská entita je velmi aktivní, ocitali jsme se pravidelně ve výrazné početní nevýhodě, například 4:12. Cesta byla dlouhá. Vyráželi jsme z Prahy již v neděli 24.6. a po cestě 2 vlaky a autobusem jsme se konečně 26. večer ocitli v cíli určení, kde jsme se přivítali se známými i neznámými tvářemi, načež jsme vyrazili do domovů našich hostitelů, abychom se mohli po náročné cestě umýt a vyspat, a abychom měli dostatek sil do dalšího dne.

První regulérní den jsme začali prohlídkou Univerzity, jejíž hlavní budova stojí na Náměstí Svobody, kde také stojí nejikoničtější budova celého Charkova Deržprom (Gosprom). Na oběd jsme se přesunuli do Bufetu, jakéhosi studentského podniku, kde jsme poobědvali místní specialitu pizzu, ale ne tak obyčejnou, ale místní speciální vyznačující se čtvercovým tvarem a tlustším těstem. Po obědě jsme se svezli lanovkou do Gorkého centrálního parku. Zde se nachází něco jako lunapark, a tak jsme vyzkoušeli některé atrakce. Poté jsme se pozvolně procházeli centrem města až do večeře. Po večeři jsme usedli v parku na soutoku řek Lopan a Charkov, kde jsme odpočívali. Zde se k nám přidali další egeáci a dokonce i jeden kolega z EGEA Moskva. Nedaleko probíhali taneční hodiny, ke kterým jsme se později také připojili. Video tohoto tance je možno zhlédnout i na oficiálních FB stránkách EGEA. Večer jsme zakončili ve studentském baru s velmi příjemnou atmosférou, kde byla i možnost zazpívat si karaoke, kterou jsme také využili.

Další den nás zavedl do rajonu Charkovského traktorového závodu. Prošli jsme se po tomto sídlišti vystavěném pro dělníky nového závodu na traktory (viz foto s traktorem). Na oběd jsme se odebrali k jedné z našich hostitelek, kde jsme si společnými silami uvařili k obědu vareniky s bramborami a višněmi. Výsledek byl znamenitý a všichni jsme si moc pochutnali. Navečer jsme se opět sešli v jednom podniku v centru.

Další den jsme dopoledne navštívili rajon Saltovka, největší sídliště v Charkově s nejstarším tržištěm. Na tržišti lze sehnat skutečně vše. My jsme si koupili křen a sádlo a k tomu jsme ještě jako dárek dostali maliny. Odpoledne jsme pomocí jakéhosi kvestu sami prošli centrum města a poznali plno zajímavých míst. Večer jsme pro velký úspěch znovu šli do karaoke baru a zpívali celý večer. Další den jsme absolvovali lekci wakeboardingu na přehradě řeky Charkov. Poté jsme šli na oběd k další naší hostitelce na tradiční ukrajinský boršč. Odpoledne jsme jeli do zahrádkářské kolonie, kde jsme na jedné ze zahrádek strávili noc s grilováním, povídáním, hraním na kytaru a zpěvem a tradičním BDC. Na zahrádce jsme též přespávali, i když jsme měli trochu problém s tím, abychom si všichni našli místo na spaní.

Ráno jsme již vyrazili ke svým hostitelům sbalili se a jeli na nádraží. Tím skončil náš pobyt v Charkově. Zpět jsme jeli taktéž 3 dny vlaky a autobusem, ale tentokrát s námi jela i tři děvčata z Charkova, protože dále pokračovala do Německa na OSM. Věřím, že jsme si to všichni velmi užili a navázali nová přátelství.

Miroslav Hakl


(odkaz na fotogalerii: Exchange Praha-Kharkiv)

Euromed Italiano (10.–15.5.2018)

přidáno: 7. 7. 2018 2:53, autor: EGEA Praha   [ aktualizováno 9. 7. 2018 11:49 ]

Letošní kongres středomořského regionu se konal v malém městečku na severu Itálie, Peri, v podhůří tamějších Dolomitů, jen pár kilometrů od jezera Lago di Garda. Sice jsem už dopředu tušili, že tento kongres bude o poznání menší, komornější a výrazně více punkový, ale jak moc, nebo jak málo, jsme se ještě museli jet přesvědčit sami. A tak se naše čtyřčlenná výprava ve složení Tereza Černá, Robert Křesťan, Jakub Růžička a Daniela Kebertová neohroženě vydala na sedmihodinovou cestu po dálnicích českých, německých, rakouských i italských, a to vše za doprovodu ukulele…

Když jsme zhruba v 16 hodin dorazili na místo, víceméně jsme si jen stihli najít pokoj (který později vešel ve známost jako „Slavikanto room“ – byl obýván převážně slovany), což nebylo vůbec těžké, protože oproti jiným kongresům byly pokoje 4 po zhruba 16 místech. Menší, komorní, punková, ale svým vlastním způsobem naprosto dokonalá táborová místnost v bývalé škole, která je v současné době využívaná jako skautská základna, se stala na pět dní naším dočasným domovem, místem zábavy, spánku a kotcem pro lišku*.

Po rozkoukání a letmém průzkumu okolí nás čekal zahajovací ceremoniál, který se ovšem konal v nedalekém Dolce (ve Villa del Bene), kam bylo nutno dojet autobusem. Po přejezdu jsme museli nějakou dobu čekat na příjezd druhé skupiny a po oficiálním zahájení, kterého se mimochodem účastnil i místní starosta, byla připravena prohlídka vily, ve které se OC konal.

O pátečním dopoledni byly záhájeny workshopové bloky. My se nemohli dočkat zejména toho našeho – Winter Tourism. Proč? Na to je jednoduchá odpověď, vedli ho totiž Kuba s Robertem. Dalšími tématy byly „Vibrant villages through slow movements?“, „Fair food?“ a „The new wild – challenges and chances of rural depopulation“. Workshopy probíhaly takřka celý den, ovšem nezapomnělo se na potřebné pauzy na kávu. Večer se pak konal tradiční Culture Fair, kde jsme mohli ochutnat jídlo a pití z různých zemí, které se kongresu účastnili.

Sobota patřila exkurzím – já, Kuba a Robert jsme zvolili Hard Hike, Terka navštívila hrad Avio. Naše cesta spočívala v tom, že jsme se při startu podívali hodně nahoru, uviděli kopec, jehož vrchol byl asi v 1300 m n.m., vyškrábali se na něj, nasvačili se, šli se porozhlédnout, začalo pršet, a tak jsme se začali škrábat zase dolů. Nutno dodat, že za takový výhled to stálo, protože Dolomity z vrchu a pohled na údolí řeky Adiže je naprosto okouzlující, a když jste geograf, něco jako déšť vás nezaskočí. Po návratu nás čekalo grilování a táborák, což byla skvělá odměna za podané fyzické výkony.

Neděle byla mírně odpočinková, jelikož dopoledne probíhat Regional Meeting, jehož nebylo nutné se zúčastnit, a tak většina účastníků odpočívala a nabírala síly po exkurzích z předešlého dne. Odpoledne nás ještě čekaly další bloky workshopů, kde jsme plánovali lyžařské areály, které by byly vyhovující jak pro člověka a turismus, tak i pro přírodu a místní obyvatele.

Další den nás organizátoři provedli Veronou, městem, které je dějištěm známého dramatu Romeo a Julie. Po prohlídce jsme poobědvali velmi, velmi netradičně. Celou dobu se všichni těšili, že bude pizza, avšak orgateam připravil jakýsi „piknik“ v kostele, kde přichystal spoustu druhů jídla. Po obědě se konal na stejném místě EGEA Fair a pak jsme ještě měli spoustu času na objevování Verony.

Posledním dnem bylo pondělí 15.5., kdy jsme se již jen nasnídali a kongres byl oficiálně ukončen. My však ještě měli v plánu zajet ke Gardskému jezeru. Tam jsme si konečně dali pizzu, po které jsme celý týden toužili, a pak se vesele vydali na zpáteční cestu, tentokrát s plně obazeným autem, protože se k nám připojil ještě Péťa z Brna.

A jaké to bylo celkově? Na můj první kongres vyloženě super. I když asi nedokázal poskytnout takový komfort, jako jiné kongresy (hlavně co se ubytování týče), a bylo to prostě menší, komornější a více punkové, o to víc zábavy jsme si užili, protože když hodíte na jeden pokoj šestnáct lidí a lišku, o hlášky a srandičky nikdy nebude nouze.

Daniela Kebertová, I.ročník UBBZ

*seznamte se se Schurlim, maskotem EGEA Vienna


(další fotky najdete ve fotogalerii a na google photos: Euromed Regional Congress 2018)

PANCAKE LANDING (28.6.–1.7.2018)

přidáno: 5. 7. 2018 6:47, autor: EGEA Praha   [ aktualizováno 7. 7. 2018 5:05 ]

Po strastiplném a životavysávajícím zkouškovém období jsme se s Dančou Kebertovou rozhodly, že skvělý způsob, jak se dostat z jeho spárů, je jet na EGEA akci a zahájit s ní léto, a tak jsme vyrazily na Pancake Landing do Moravského krasu. Vyjely jsme z Prahy kolem poledne a kolem 3 hodin jsme dorazily na místo, do kempu u Jedovnic, kde se celá akce konala. První večer jsme všichni zahájili palačinkami a strávili jsme ho seznamováním se s ostatními a hraním deskovek. V pátek ráno jsme po bohaté snídani vyrazili na první výlet. Jako první nás čekala ukázka měření průtoku vody v Punkvě, které zrovna prováděli zaměstnanci hydrometeorologického ústavu, kteří nám ho popsali a vysvětlili. Potom jsme šli na prohlídku Punkevních jeskyní, která začala vstupem do dveří, které naprosto vším připomínaly mrazákové, a byly jsme hodně rády, že jsme s sebou táhly bundy.  Naše průvodkyně v jeskyních bohužel nebyla příliš výřečná, a tak jsme se museli spokojit s výkladem typu „stalaktit, stalagmit, stalagnát, okey, let´s go!“. Na druhou stranu jsme aspoň příliš nevymrzli. Druhou částí prohlídky byla projížďka na lodičkách po Punkvě, která byla (myslím pro všechny) parádním zážitkem. Krásný den jsme zakončili tradičním Culture Fairem.

V sobotu jsme se svezli autobusem do Křtin, kde je krásný Santiniho kostel. Navštívili jsme i zdejší kostnici se záhadně pomalovanými lebkami a pak už jsme se pěšky vydali do Rudic. Po cestě jsme se stavili v lomu Seč, a nakonec došli k mlýnu, kde jsme dostali zábavný zdrobnělinkový výklad nejen o jeho fungování ale i o minulosti a okolí obce. Cestou zpět od tábora jsme se zastavili u skály Kolíbky, kde někteří z nás museli čelit ataku koz, které vylítly z chodbiček ve skále, do kterých jsme chtěli vlézt. Potom jsme pokračovali na Rudické propadání, kde Jedovnický potok mizí do podzemí. Večer (a ráno) jsme strávili u táboráku opékáním buřtů a zpíváním.

V neděli nám ráno jsme se přesunuli do Brna, kde nás kluci provedli a ukázali to nejzajímavější, kromě centra třeba lom Hády, ze kterého je krásný výhled na celé město. Večer nám nezbylo než se se všemi rozloučit a vydat se na cestu zpátky.

       Klára Švejdová



(odkaz na fotogalerii: Pancake Landing Jedovnice)

ERC 2018 (16.–20.4.)

přidáno: 5. 7. 2018 6:30, autor: EGEA Praha   [ aktualizováno 5. 7. 2018 6:33 ]

Organizace letošního kongresu, který se konal ve dnech 16.–20. 4., se ujala EGEA Moskva a jeho tématem byla Udržitelnost jako životní styl.  Všichni účastníci se poprvé setkali v pondělí brzy odpoledne v hlavní budově Lomonosovy univerzity, kam bylo třeba se dopravit spletitým moskevským metrem. Po registraci následovala dobrovolná prohlídka budovy, kde největším zážitkem byl pohled na Moskvu ze studovny ve 22. patře. Poté nás čekalo slavnostní zahájení a přejezd do místa konání kongresu. Cesta do Chimky, které se nachází těsně za hranicemi Moskvy, se protáhla, protože, ačkoliv zdejší dálnice mají až 8 pruhů, jsou neustále plné, a tak jsme většinu cesty jeli krokem. Po ubytování následovala Newbie area a večer jsme si užili Freaky night.


V dalších dvou dnech nás dopoledne čekaly workshopy, přednášky, Regional fair, EGEA fair a různé zábavné aktivity. Večery zaplnily tradiční akce, jako je Cultural fair a večer pořadatelské země, v našem případě tedy Russian night. Čtvrtý den se nesl ve znamení exkurzí, každý si mohl vybrat z nabídky: město Kolomna, klášter Trojicko-sergijevská lávra, Moskevský Kreml, elektrárna nebo národní park Losí ostrov. Tento park se nachází na okraji Moskvy a v době naší návštěvy byl úplně prázdný, společnost nám dělali jen 2 zaměstnanci parku a los Dina, kterého jsme mohli krmit. Po návratu z výletů následovala prezentace workshopů, na které každá skupina představila, čemu se věnovala a jaký projekt vytvořila. K večeru přišel čas na závěrečný ceremoniál, kde nám Rusové předvedli lidové tance a písně. Zbytek večera pak patřil tradičnímu klání BDC.

V pátek dopoledne nezbývalo než sbalit batoh, se všemi se rozloučit a vyrazit na letiště. Celou cestu jsme strávili v taxících v kolonách, bez kterých by to snad ani v Moskvě nešlo. Nakonec jsme všechno bez problémů zvládli a přistáli v Bratislavě, kde jsme přespali a stihli si prohlédnout její centrum. Odpoledne jsme nasedli do vlaku a příjezdem na Hlavní nádraží šťastně skončila naše výprava.

Klára Švejdová

1-10 of 52