Na CP Training (organizovali nováčci z EGEA Warsaw) jsem původně neměla v plánu jet, ale po zvážení možnosti zůstat v Gdaňsku (kde se posléze konal i Kongres Východního regionu, kterého jsem se též účastnila) o dva dny déle, jsem si řekla proč ne a bylo víceméně rozhodnuto. Plán A byl následující – jet do Brna, v pátek v Brně sednout k Terce a Tomovi, brněnským egeákům, do auta a jet do Ostravy, kde jsme měli nabrat Kristýnu, egeačku ostravskou.

    Ačkoliv to vypadalo zezačátku nadějně, a plán A prvních cca 150 km cesty vycházel, těsně před Ostravou se stala věc, kterou jsme úplně nečekali. Přestalo fungovat olejové čerpadlo a auto pomalu ale jistě začalo vydávat zvuky, které bych přirovnala k zobcové flétně, kterou někdo přejíždí tankem. V téměř postapokalyptické atmosféře (čtěte pršelo jako z konve, foukal nárazový vítr a bylo prostě celkově velmi nehezky) jsme přes hodinu čekali u krajnice na odtahovou službu, která nás naštěstí z onoho hrůzného místo zachránila. Po téhle šlamastice se Terka s Tomem bohužel rozhodli do Polska nejet, protože Tom měl v plánu zůstat jen na CPT a Terky by i z kongresu odjížděla dřív, a last-minute astronomické ceny jízdenek jejich rozhodnutí moc nepomohly.

                A tak byl čas na plán B. S Týnou jsme vyrazily z Ostravy-Svinova samy, vlakem. Nutno dodat, že ačkoliv jsem čekala, že 7hodivá cesta do Gdaňsku bude dalším pekelným zážitkem, nebylo tomu tak. Takřka celou cestu jsme prokecaly, a to jsme se s Týnou viděly poprvé v životě. V egee si holt kamarády nacházíte hodně rychle. V pozdním odpoledni jsme dorazily do Gdaňsku, kde na nás už čekal Kuba, aby nás dovedl k hostelu, kde se konal CP Training. Bohužel jsme nestihly začátek a úvodní prohlídku města, ale všichni byli rádi, že jsme nakonec vůbec dojely.

    Osazenstvo se skládalo z kontaktních osob např ze Lvova, Debrecínu, Varšavy, Černivtsů, Belgrádu, ale třeba i Lublaně. Večer nás čekal EGEA kvíz, ve kterém obsadili pražáci nádherné první a druhé místo, a pak už jen posezení s ostatními v tamější hospodě, kde jsme hráli různé stmelovací hry. Mimochodem nás překvapily etikety českých piv, které byly využity jako tapety.

                Druhý den CPT byl hodně nabitý a intenzivní. Začali jsme přednáškami, které vedli kluci z pražské entity Milan (Secretary of Board of EGEA) a Kuba (Regional Assistant for East), o povinnostech kontaktních osob v rámci vedení entity. Připomněli jsme si základní znalosti o EGEA, kolik má entit, proč je důležité mít systém kontaktních osob a regionálních kontaktních osob, a jak to celé vlastně funguje. Dále jsme se naučili, jak zadávat pořádané mezinárodní akce na web, jak spouštět registrace a další technické důležitosti. Taky jsme debatovali o tom, jakým úskalím, co se vedení entity týče, jednotlivé kontaktní osoby v současnosti čelí a diskutovali jsme o možných řešeních. Mluvili jsme ale i o těch lepších věcech, namátkou jsme si třeba předávali nápady na organizaci lokálních akcí (v Lublani třeba EGEA pořádá tradiční geografické pikniky, jinde pořádají geogrilovačky atd.) Dále nás čekala přednáška na téma Event management, kde jsme se dozvěděli, co všechno obnáší pořádání větších akcí a jak se vypořádat s obtížemi, které můžou při organizaci nastat.

                Sobotní odpoledne bylo aktivní asi nejvíc a už se od nás začalo vyžadovat mírné zapojení do programu. Na řadě byl trénink soft-skills, kterou vedla naše RCP Yulča (Regionální kontaktní osoba pro Východní region). Konkrétně se jednalo o řečnictví/mluvení na veřejnosti. Při večerním programu jsme dostali od organizátorů mapu s nápovědami
a čekala nás gdaňská „city game“ – cílem bylo najít restauraci Kozlovna. Při našem průchodu městem jsme už začali potkávat hojnost dalších egeáků, kteří se začali sjíždět na ERC (Eastern Regional Congress = Kongres Východního regionu).

                Na poslední den CPT nám zbývalo už jen závěrečné zhodnocení programu a další týmové hry. Všichni zúčastnění dostali oficiální certifikát o absolvování programu.  Po poděkování organizátorům jsme se přesunuli na nádraží, odkud jsme dojeli městskou dopravou na zahajovací ceremoniál ERC, který se konal na místní univerzitě. Report z ERC si můžete přečíst zde (http://egea.natur.cuni.cz/home/reporty-1/easternregionalcongress2019).

                Abych to shrnula – přestože byla cesta na CPT eufemisticky řečeno velmi zajímavá, nemůžu jinak než na celý CPT i ERC vzpomínat s úsměvem na tváři. Zážitek nemusí být skvělý, hlavně musí být intenzivní. A to celá expedice Polsko byla. Od rozbitého auta, přes směnu polských zlotých na nádraží v Ostravě a můj první regionální meeting na ERC zahrnující i prezentaci updatu o přípravě EGEA Annual Congress 2019, až po krásné 4. místo v tradiční soutěži BDC. Tuleňům zdar a #SeaYouInGdansk!

Daniela Kebertová, II. UBBZ