Letošní kongres středomořského regionu se konal v malém městečku na severu Itálie, Peri, v podhůří tamějších Dolomitů, jen pár kilometrů od jezera Lago di Garda. Sice jsem už dopředu tušili, že tento kongres bude o poznání menší, komornější a výrazně více punkový, ale jak moc, nebo jak málo, jsme se ještě museli jet přesvědčit sami. A tak se naše čtyřčlenná výprava ve složení Tereza Černá, Robert Křesťan, Jakub Růžička a Daniela Kebertová neohroženě vydala na sedmihodinovou cestu po dálnicích českých, německých, rakouských i italských, a to vše za doprovodu ukulele…

Když jsme zhruba v 16 hodin dorazili na místo, víceméně jsme si jen stihli najít pokoj (který později vešel ve známost jako „Slavikanto room“ – byl obýván převážně slovany), což nebylo vůbec těžké, protože oproti jiným kongresům byly pokoje 4 po zhruba 16 místech. Menší, komorní, punková, ale svým vlastním způsobem naprosto dokonalá táborová místnost v bývalé škole, která je v současné době využívaná jako skautská základna, se stala na pět dní naším dočasným domovem, místem zábavy, spánku a kotcem pro lišku*.

Po rozkoukání a letmém průzkumu okolí nás čekal zahajovací ceremoniál, který se ovšem konal v nedalekém Dolce (ve Villa del Bene), kam bylo nutno dojet autobusem. Po přejezdu jsme museli nějakou dobu čekat na příjezd druhé skupiny a po oficiálním zahájení, kterého se mimochodem účastnil i místní starosta, byla připravena prohlídka vily, ve které se OC konal.

O pátečním dopoledni byly záhájeny workshopové bloky. My se nemohli dočkat zejména toho našeho – Winter Tourism. Proč? Na to je jednoduchá odpověď, vedli ho totiž Kuba s Robertem. Dalšími tématy byly „Vibrant villages through slow movements?“, „Fair food?“ a „The new wild – challenges and chances of rural depopulation“. Workshopy probíhaly takřka celý den, ovšem nezapomnělo se na potřebné pauzy na kávu. Večer se pak konal tradiční Culture Fair, kde jsme mohli ochutnat jídlo a pití z různých zemí, které se kongresu účastnili.

Sobota patřila exkurzím – já, Kuba a Robert jsme zvolili Hard Hike, Terka navštívila hrad Avio. Naše cesta spočívala v tom, že jsme se při startu podívali hodně nahoru, uviděli kopec, jehož vrchol byl asi v 1300 m n.m., vyškrábali se na něj, nasvačili se, šli se porozhlédnout, začalo pršet, a tak jsme se začali škrábat zase dolů. Nutno dodat, že za takový výhled to stálo, protože Dolomity z vrchu a pohled na údolí řeky Adiže je naprosto okouzlující, a když jste geograf, něco jako déšť vás nezaskočí. Po návratu nás čekalo grilování a táborák, což byla skvělá odměna za podané fyzické výkony.

Neděle byla mírně odpočinková, jelikož dopoledne probíhat Regional Meeting, jehož nebylo nutné se zúčastnit, a tak většina účastníků odpočívala a nabírala síly po exkurzích z předešlého dne. Odpoledne nás ještě čekaly další bloky workshopů, kde jsme plánovali lyžařské areály, které by byly vyhovující jak pro člověka a turismus, tak i pro přírodu a místní obyvatele.

Další den nás organizátoři provedli Veronou, městem, které je dějištěm známého dramatu Romeo a Julie. Po prohlídce jsme poobědvali velmi, velmi netradičně. Celou dobu se všichni těšili, že bude pizza, avšak orgateam připravil jakýsi „piknik“ v kostele, kde přichystal spoustu druhů jídla. Po obědě se konal na stejném místě EGEA Fair a pak jsme ještě měli spoustu času na objevování Verony.

Posledním dnem bylo pondělí 15.5., kdy jsme se již jen nasnídali a kongres byl oficiálně ukončen. My však ještě měli v plánu zajet ke Gardskému jezeru. Tam jsme si konečně dali pizzu, po které jsme celý týden toužili, a pak se vesele vydali na zpáteční cestu, tentokrát s plně obazeným autem, protože se k nám připojil ještě Péťa z Brna.

A jaké to bylo celkově? Na můj první kongres vyloženě super. I když asi nedokázal poskytnout takový komfort, jako jiné kongresy (hlavně co se ubytování týče), a bylo to prostě menší, komornější a více punkové, o to víc zábavy jsme si užili, protože když hodíte na jeden pokoj šestnáct lidí a lišku, o hlášky a srandičky nikdy nebude nouze.

Daniela Kebertová, I.ročník UBBZ

*seznamte se se Schurlim, maskotem EGEA Vienna