Jednou z tradičních aktivit studentského spolku EGEA je pořádání tzv. exchange, kterých v letošním akademické roce 2017/18 nebylo málo – po Charkově a Montpolliéru k nám zavítali i studenti z Mariboru.

Vše začalo v pátek 27.4., kdy jsme skupinu pěti slovinských egeáků jeli vyzvednout na Florenc. Na první den byl připraven pestrý program, ale nejprve bylo nutné naše návštěvníky, kteří byli unaveni po osmihodinové cestě, nějakým způsobem oživit, a tak jsme vyrazili do školy, kde jsme předem připravili brunch. Během snídaně jsme se vzájemně seznámili a pak jsme vyrazili na první ochutnávku Prahy. Protože se nedaleko od školy nachází jedna z pražských památek, nemohli jsme vyrazit nikam jinam – prohlídku města jsme začali na Vyšehradě. Následně jsme si prošli Karlov, Národní třídu, Staroměstské náměstí a poobědvali v menze Právnické fakulty Jednotě.
Po procházce jsem se vydali na Hlavní nádraží, ze kterého jsme vyjeli směrem do Českého ráje, kde jsme měli strávit dva dny.

Druhý den jsme vyrazili místní lokálkou do Mnichova Hradiště, odkud jsme zamířili do pískovcových skal. Prvním cílem byl hrad Valdštejn, poblíž kterého jsme si dali oběd. Pak jsme pokračovali přes vyhlídku U Lvíčka, arboretum Bukovina, až k zámečku Hrubá Skála. Cestou jsme viděli poměrně dost horolezců, a i když ještě nebyla hlavní letní sezóna, skály byly plné turistů. Na ubytování jsem se vraceli z vesničky Sedmihorky a opět využili služby místní vlakové dopravy. Večer jsme strávili grilováním, hraním her, hraním na ukulele a zpíváním. Další zajímavou aktivitou byla noční procházka při úplňku za účelem splnění české tradice, a to pouštění květinových čelenek po proudu potoka. 

Nedělní dopoledne bylo ve znamení odpočinku, avšak na dívčí část organizátorů čekal pekelný úkol – uvařit celé skupině oběd z ingrediencí, které byly k dispozici – cílem bylo udělat buřtguláš. Aniž bychom věděli, co vlastně děláme, zůstaly jsme dostatečně fresh a probudily v sobě skryté kuchařské umění do takové míry, že tento kulinářský počin nejen všichni přežili, ale setkal se s takovým úspěchem, že si při obědě každý klidně i několikrát přidal.
Po obědě jsme pak vyrazili zpátky do Prahy, kde jsme se rozjeli na ubytování, a odpoledne pak vyšli na druhou část prohlídky Prahy – tentokrát jsme navštívili areál Pražského hradu, podívali se na Karlův most a přes Staroměstské náměstí jsem došli do restaurace Havelská koruna.

Pondělí bylo ve znamení mimopražského výletu – výprava vedla na hrad Karlštejn a Malou a Velkou Ameriku. Cestou nám velmi přálo počasí a výlet byl více než úspěšný. Mimochodem, víte, co se stane, když egeák prohlásí: „Jé louka, to mi připomíná, že už jsem dlouho neválel sudy?“ – minimálně tři účastníci expedice se seberou a vrhnou se střemhlav dolů ze stráně.
Po dvouhodinové cestě autobusem zpět do Prahy jsme se opět rozdělili a jeli si na chvíli odpočinout na koleje a byty, protože nás večer čekal zlatý hřeb celé exchange. Pro pražskou Egeu jsou význačné dvě lokace – kuchyňka mezi učebnami Pravá rýsovna a Levá rýsovna a fakultní loděnice. První místo jsme našim slovinským kamarádům již představili a nyní byl čas na místo druhé. Večer byl věnován přípravě toustů, hraní her a zpívání s kytarou a ukulele. Třešničkou na dortu ovšem byla noční projížďka na lodičkách po Vltavě. Praha je krásná ve dne, ale v noci za úplňku dostává úplně jiný nádech a z loďky je to pohled fascinující o to víc.

Úterý 1.5. bylo posledním dnem exchange, a protože na zpáteční cestě měli naši Slovinci v plánu návštěvu Brna, museli jsme se brzo ráno vypravit na autobusové nádraží a pak nás čekalo jen smutné loučení a objímání.

Celá exchange byla neskutečně úžasná, stejně jako lidé, kteří se jí zúčastnili a všichni jsme si to opravdu užili. Tohle však byla jen první část našeho dobrodružství – v srpnu se Praha vypraví na návštěvu do Mariboru a už teď se nemůže dočkat.

Daniela Kebertová