V září letošního roku byl SciCon v režii EGEA Brno, jehož zahájení a první workshop se konaly nedaleko od Pradědu. Protože mne zaujalo téma konference, lákala mne vidina setkat se s doktorem Nývltem (pán uprostřed na fotce) a v neposlední řadě jsou členové brněnské entity dost sympatičtí, rozhodla jsem se zúčastnit. Mou touhu po poznání polárních oblastí sdíleli i další tři členové EGEA Praha, a to Danča, Milan a Míra. Abychom se cestou nenudili a naučili se pár ruských frází, vzali jsme v Praze do party ještě Dariu z Petrohradu, a vyrazili na cestu.

Ačkoli se může zdát, že ze všech zúčastněných evropských entit je ta pražská Jeseníkům nejblíže, dorazili jsme jako poslední a málem tak zmeškali večeři. Naštěstí vše dobře dopadlo a my stačili přijít včas na zahajovací seanci, kde nám byli představeni vedoucí exkurzí a workshopů, a tak jsme se rovnou mohli začít těšit, co nám další dny přinesou.

Druhý den po zahájení byl v plánu první celodenní workshop, kdy jsme se, rozděleni podle našich zájmů, vydali do přírody sbírat vzorky či měřit počasí (= něco spojené s meteorologií, každopádně s sebou měli štafle). Naše skupina měla skvělou vedoucí Báru, od které jsme se dozvěděli moc zajímavé informace z její výpravy na Mendelovu polární stanici na Antarktidě. Ačkoli nesnáším zimu, moc jsem jí ten zážitek záviděla. Nasbírali jsme hodně vzorků řas, sinic a dalších podobných malých havětí (bohužel jsem demograf, tak tomu nerozumím, ale sběr i celý proces byl moc zajímavý i pro laika v této oblasti), které Bára uložila k sobě s tím, že v neděli všechno prozkoumáme pod mikroskopem během workshopů k tomu určených. Chvíli jsem si myslela, že k žádnému dalšímu workshop nedojde, protože cizinci nebyli zrovna zvyklí na české turistické tempo, takže jsme šli 6 kilometrů asi 6 hodin, což je i na mě dost dlouhé. Ovšem lákala nás vidina návštěvy lázeňského městečka Karlova Studánka. A také jsme chtěli stihnout autobus, který nás měl dovézt zpět do hotelu, tak jsme ke konci poměrně zrychlili. Po návratu nás čekala večeře a přesun do Brna, kde na nás čekal piknik v parku.

Následující den, tedy v sobotu, nás čekaly přednášky, a poté praktický workshop podle naší volby. S Dančou jsme šly měřit tok v řece, kde nám byly odborníky představeny různé metody měření, a dokonce jsme si mohly vyzkoušet moc hezké gumáky.

Poté následovala další neméně zábavná část programu, a to City tour, která měla za cíl seznámit nás s Brnem. Měli jsme opět v náhodně vylosovaných skupinkách plnit úkoly a navštívit různá místa zakreslená v mapě. Ačkoli by se opět mohlo zdát, že budou mít Češi výhodu, musím podotknout, že jsem byla před tím v Brně pouze jednou, takže jsem mohla v očích mých spoluhledačů dalších nápověd vyčíst mírné zklamání, protože očekávali ve hře nějakou výhodu, nicméně k nim byl přiřazen někdo jako já. Do té doby jsem například netušila, co je Zelňák. Ale zrovna v sobotu na něm byl festival piva, takže skupinová nálada byla opět v pozitivním duchu. Cílem bylo najít restauraci, kde na nás čekala svíčková, takže bylo rozhodně na co se těšit. Ovšem ne každý věděl, o co jde, protože vysvětlit cizincům, co je vlastně svíčková, není vždy úplně jednoduché. No a večer byl v plánu kvíz o česku, takže jsem měla šanci se opět poučit!

V neděli přišly na řadu mikroskopy a zjišťování, co jsme to vlastně nasbírali za vzorky. Ačkoli tomu nerozumím, jak jsem už avizovala, musím říci, že celý ten den v laborce byl hrozně zajímavý. Nikdy bych nevěřila jaké všechny male potvůrky mohou žít ve vodě. Tím naznačuji, že nedoporučuji pít z horských potůčků, pokud s sebou zrovna nemáte mikroskop pro kontrolu.

Můj dojem z celé akce je naprosto skvělý, organizace byla parádní, a hlavně oceňuji množství jídla! Konference byla opravdu vědecká, mnoho odborníků si udělalo čas, aby nám mohli předat své poznatky a zkušenosti, a my měli tu čest si vyzkoušet spoustu praktických věcí. Navíc nechyběl ani zábavný večerní program, takže akce byla hezky vyvážená. 😊

Tery Černá

(autorka fotek: Daniela Kebertová)

Další fotky můžete nalézt ve fotogalerii zde.