(organizovala EGEA Kiel, 21.-26. března, Bad Segeberg)

Na tento kongres jsem původně jel „z povinnosti“ – moje Communication and Media Committee zde měla mít meeting, a tak jsem se přihlásil a odjel. I přes to, že jsme ob týden pořádali náš Východoevropský kongres (ERC) v Hrachově, na který v té době vrcholily přípravy. Samozřejmě, že jsem se těšil, byl to pro mě vlastně první regionální kongres vůbec (do té doby jsem byl dvakrát na AC) a ještě před naším kongresem jsem se mohl rozmluvit a načerpat kongresovou atmosféru.

Do Kielu jsem vyrazil den předem vlakem, s hodinovým přestupem v Berlíně (kde jsem stihl vidět budovu Říšského sněmu, Braniborskou bránu a ulici Unter den Linden) a v Hamburgu (kde jsem z města neviděl nic) jsem odpoledne dorazil do severoněmeckého Kielu. Měl jsem domluvené přespání na bytě u jedné slečny z EGEA Kiel, která se na organizaci kongresu také podílela, takže jsme si měli celý večer o čem povídat.

Zahajovací ceremoniál se konal další den na půdě univerzity, ale ještě předtím jsme stihli komentovanou prohlídku města, během které pršelo, sněžilo, padaly kroupy i svítilo slunce (počasí se celkově velmi střídalo, takže jsme měli dny letní a slunečné, dny deštivé a zamračené a dny aprílové se vším všudy). Po zahájení se všichni účastníci přesunuli autobusy do Bad Segebergu do hostelu, kde se kongres konal. Hostel měl útulnou budovu velikosti malé školy se zahradou, terasou a dvorkem, kde jsme za slunečného počasí relaxovali, odpočívali a povídali.  Na programu se v následujících čtyřech dnech vystřídaly workshopy, přednáška, různé hry a zábavný program, Regional meeting, EGEA fair a chybět nemohly samozřejmě ani exkurze. Já jsem se podíval do starého hanzovního města Lübeck a do resortu Travemünde, kde jsme byli i na exkurzi starého majáků s výborným průvodcem, starým námořníkem. Bohužel zrovna exkurzím počasí moc nepřálo, protože bylo zataženo a občas poprchávalo. Ale přesto si všichni program užili. V rámci večerních programů jsme se při venkovní noční hře seznámili s postavou Karla Maye a jeho příběhů, poznali jsme tradice a speciality Šlesvicko-Holštýnska při severoněmecké noci a ostatních evropských států a regionů při tradičním Culture Fairu a poslední večer samozřejmě nemohlo chybět tradiční klání v BDC.

Závěrečný slunečný den pak byl ve znamení loučení, relaxace na sluníčku a hromadné cesty vlakem do Hamburgu (kam jela většina účastníků pro přestup na další spoje). Já jsem ještě s ostatními stihl prohlídku centra Hamburgu a čtvrti Hafen City, než jsme se s Bróďou vydali na zastávku našeho autobusu (bez jakéhokoliv domlouvání jsme si koupili lístky na stejný bus) a kolem druhé hodiny ranní jsme dojeli do Prahy. Tím se tento velmi povedený kongres uzavřel a musím říci, že to byl jeden z nejlepších kongresů, na kterých jsem kdy byl.

Díky EGEA Kiel a všem účastníkům za to!