Západoevropský kongres (WRC) 29. 3. – 3. 4. 2016

přidáno: 6. 5. 2016 1:56, autor: Jakub Růžička   [ aktualizováno 6. 5. 2016 2:02 ]

Ráno 29. března 2016 se scházím s Víťou na českobudějovickém nádraží. Oba, ač ve škole studenti třetího ročníku bakalářského stupně, jsme stále ještě EGEA Newbies. Pořádně tedy nevíme, co přesně je před námi. Tak jako tak, oba přistupujeme k nové výzvě v podobě účasti na Západoevropském kongresu s velkým entuziasmem. Avšak možná i díky tomu trochu podceňujeme přípravu na nadcházející šestidenní akci. Vyřešit zajištění věcí na Cultural Fair Night, tedy na večer, kde se každá ze zúčastněných entit reprezentuje pro svou zemi typickými pokrmy a nápoji ostatním účastníkům, není v supermarketu až takový problém. S dopravou na místo určené už to tak růžové není…

V plánu máme dorazit do cíl

e autostopem – šetříme přírodu i peněženky. Optimističtější, avšak málo reálná varianta je dorazit do Grazu (pořádající entita) do 13:00, kdy končí registrace účastníků a začíná oficiální zahájení celého kongresu. Druhá, v tu dobu pro nás realističtější možnost je stopovat přímo do místa konání kongresu, malebné subalpínské vesnice Annaberg.  Sem se totiž stačí dostat do sedmé hodiny večerní a z Česka je to pro nás blíže. Později se ukázalo, že ani druhá varianta nebyla žádná jistota, nicméně po mnoha transportních peripetiích v podobě kombinace stopu, vlaku a pěší chůze se konečně dostáváme ke vchodovým dveřím našeho ubytovacího zařízení v okrajové části Východních Alp; na hodinkách máme téměř 23:00.

Asi i z důvodu zameškání úvodních oficialit a komentované prohlídky Grazu si první večer a následně i celý kongres snažíme užívat plnými doušky. Hned po příchodu začíná obrovský kolotoč, který se zastaví snad až po návratu domů. Program na každý den je opravdu nabitý, workshopy střídají přednášky, přednášky střídá trocha pohybu, třetí den je vyhrazen celodenní exkurzi – u většiny z těchto aktivit bylo na výběr z více variant, každý si tedy přišel na své. V průběhu celé akce se samozřejmě stále seznamujete s novými lidmi, se kterými vás vždy pojí nejméně jedno – záliba v geografii. Díky takto náročnému harmonogramu (časově, jazykově i odborně) se člověk na konci každého dne cítí někdy až přehlcen novými informacemi, a proto jsou večerní programy ideální na to, aby s nabytými vědomostmi dále pracoval a diskutoval o nich. V podobném duchu plyne jeden den za druhým a najednou přijde konec. Celá událost utekla jako voda, což jen potvrzuje trefnost a pravdivost tématu celého kongresu: The Power of Water.

Na bilancování se najde čas až po návratu domů. Zpětně největší přínos účasti na WRC osobně vidím ve dvou rovinách. Z pohledu studia geografie je skvělé nejen to, že je člověk téměř týden přímo v osobním kontaktu s tématy, jimiž se geografie zabývá. Právě tento osobní kontakt s realitou je, zejména v geografii, neskutečně esenciální, leckdy si člověk z pár hodin strávených „v terénu“ odnese více, než z několika týdnů výuky ve školní lavici. Obrovským obohacením je i rozšíření obzorů ve smyslu poznání různých přístupů ke geografii jako takové napříč evropskými univerzitami. Druhý velký benefit vidím v rovině osobní. Člověk si nejen pořádně procvičí a snad i zlepší cizí jazyk, ale také získá nové přátele ze všech koutů starého kontinentu a domu si odveze nespočet skvělých a inspirativních zážitků i zkušeností!

Oficiální fotogalerii naleznete zde: https://egea.smugmug.com/Congresses/WRC-2016-Annaberg-bei-Mariazel/

Milan Mík, III. ročník BGEKA; foto organizátoři


Comments